Základním předpisem je zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Ten stanoví, že účelem kontrolního vážení je ochrana pozemních komunikací – tedy zabránění poškozování vozovek přetíženými vozidly. Kontrolní vážení se týká vybraných kategorií vozidel, zejména vozidel pro přepravu nákladu nad 3,5 t (kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S, SS a jim odpovídající jízdní soupravy).

Zákon rozlišuje dvě kategorie kontrolního vážení:

• • nízkorychlostní vážení
  • vysokorychlostní vážení (WIM – weighing in motion).

Dále ukládá odesílateli odpovědnost za správnost údaje o hmotnosti zásilky v přepravních dokladech. Novela zákonem č. 349/2023 Sb. zavedla možnost snížení pokuty o 50 % při zaplacení v příkazním řízení, změnila rozdělení výnosu pokut (vyšší podíl pro obce) a u vysokorychlostního vážení přesunula odpovědnost pouze na dopravce/provozovatele, nikoli na řidiče.

Prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb. upravuje způsob provádění nízkorychlostního i vysokorychlostního vážení, obsah a vzor dokladů o výsledku vážení a definuje pojem sypký materiál. Vyhláška obsahuje i vzor dokladu o výsledku vážení, určený k použití správními orgány. Aktuální vzor je účinný od roku 2024.

Vyhláška č. 209/2018 Sb. stanoví limitní rozměry a hmotnosti vozidel a jízdních souprav a podmínky jejich spojitelnosti – bez jakýchkoli legislativních tolerancí.

Na oblast navazuje zákon č. 56/2001 Sb. (kategorie vozidel, technická způsobilost) a zákon č. 361/2000 Sb. (pravidla silničního provozu, povinnosti provozovatele, řidiče a odesílatele).

Další související předpisy zahrnují metrologické vyhlášky, opatření obecné povahy ČMI pro WIM, technické normy ČSN EN a metodiku Ministerstva dopravy pro nízkorychlostní kontrolní vážení.

Provádění kontrolního vážení v ČR je rozděleno mezi několik orgánů veřejné správy. Každý subjekt má jiný rozsah pravomocí, jiný typ používané techniky a jinou odpovědnost v procesu kontroly i sankcionování.

1) Policie České republiky

Policie má nejširší a historicky nejdelší pravomoc v oblasti kontrolního vážení.

Pravomoci:

• provádí nízkorychlostní vážení i vysokorychlostní vážení (v rámci dohledu nad WIM),

• může zastavit vozidlo,

• může odklonit vozidlo na váhu,

• může zakázat další jízdu,

• může nařídit přeložení nákladu,

• může řešit přestupky na místě (pokud to zákon dovoluje).

U Policie je zásadní, že může vynucovat okamžitou nápravu – tedy fyzické odstavení nebo přeložení přetíženého vozidla.

2) Celní správa České republiky

Celní správa ČR má samostatné oprávnění provádět kontrolní vážení.

Pravomoci:

• provádí nízkorychlostní vážení,

• využívá vlastní přenosné váhy,

• může provádět kontroly samostatně nebo v součinnosti s policií, INSID či obcí,

• může řešit přestupky v rámci své kompetence (zejména v oblasti silniční dopravy a přepravního dohledu).

Celní správa se podílí hlavně na smíšených kontrolách zaměřených na:

• přetížení,

• nelegální přepravy,

• porušení celních a daňových povinností.

3) Inspekce silniční dopravy (INSID)

(organizační složka Ministerstva dopravy)

INSID je od 1. 7. 2025 oprávněna provádět kontrolní vážení samostatně, bez nutnosti přítomnosti policie či celníků.

Pravomoci:

• provádí nízkorychlostní vážení na přenosných kobercových vahách,

• kontroluje dodržování předpisů v silniční dopravě (zejména vnitrostátní i mezinárodní přepravu),

• může zastavit vozidlo,

• může zahajovat správní řízení,

• může řešit přestupky.

Jejich vozidla jsou vybavena:

• mobilními vahami,

• kamerami a tachografovými čtečkami (DSRC moduly),

• zařízeními k dokumentaci nákladu.

4) Kraje a obce

Kraje a obce hrají důležitou roli zejména v oblasti provozu vysokorychlostních vah (WIM) a vedení správních řízení.

Kraje:

• jsou správci silnic I. třídy (mimo dálnice),

• mohou provozovat vysokorychlostní váhy instalované na jejich komunikacích.

Obce s rozšířenou působností (ORP):

• vedou správní řízení o přestupcích založených na datech z WIM,

• vydávají příkazy k pokutám,

• jsou příjemci části vybraných sankcí (po novele zákona 13/1997 Sb. navýšeno).

Obce:

• mohou provozovat vlastní vysokorychlostní váhy na místních komunikacích,

• zajišťují jejich servis, ověřování a administraci dat.

5) Vlastník komunikace

Například: ŘSD ČR (na dálnicích a vybraných silnicích I. třídy)

ŘSD je technickým provozovatelem vysokorychlostních vah.

Pravomoci a povinnosti:

• instalace a servis WIM vah,

• zajištění stavu vozovky odpovídající metrologickým podmínkám,

• pravidelné metrologické ověřování,

• předávání dat obcím s ORP, které řeší přestupky,

• správa IT systémů a kamer.

ŘSD neřeší přestupky – pouze zajišťuje technickou část celého procesu.

Shrnutí

Vysokorychlostní vážení (WIM – weighing in motion) je kontrolní vážení vozidla nebo jízdní soupravy nepřenosnými vahami zabudovanými do vozovky, při němž nedochází k odklonění vozidla z provozu. Řidič je povinen kdykoli podrobit vozidlo tomuto vážení, pokud projíždí úsekem, kde jsou WIM váhy instalovány, a to bez ohledu na to, zda o místě ví.

Pokud WIM zjistí nedodržení hodnot nebo podmínek stanovených zákonem o silničním provozu, vystaví vlastník komunikace nebo kraj vážní lístek a ten předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Ten na jeho základě zahájí řízení o přestupku a zašle provozovateli vozidla doklad o výsledku vážení spolu s oznámením o zahájení řízení. Rozsah a způsob provádění, obsah vážního lístku a vzor dokladů upravuje vyhláška č. 104/1997 Sb.

Metrologické a technické požadavky na WIM stanoví opatření obecné povahy ČMI. Po revizi účinné od 28. 2. 2024 byly upraveny povolené tolerance: pro zatížení nápravy až ±15 %, pro vozidlo nebo soupravu ±7 %. Ověření jako stanoveného měřidla platí maximálně 1 rok (365 dnů) a je doplněno průběžným státním metrologickým dozorem.

Nízkorychlostní kontrolní vážení je vážení vozidla nebo jízdní soupravy všemi jinými technickými zařízeními než WIM, přičemž vozidlo je vždy odkloněno z běžného provozu na vhodné vážní místo (vážní stanoviště může být až 25 + 25 km od místa zastavení).

To může být stálá vážní stanice s podlahovými/mostovými vahami nebo mobilní kobercové váhy přepravené v kontrolním vozidle (“Henning”, “Tenzováhy”). V některých případech se používá i přejezdové vážení nízkou rychlostí – pro tento typ však dosud neexistuje samostatné opatření obecné povahy ČMI.

Nízkorychlostní vážení zajišťuje kraj na silnicích I. třídy (ve spolupráci s Policií ČR nebo celníky) a vlastník komunikace na ostatních pozemních komunikacích.

Samostatně ho mohou provádět Policie ČR a Inspekce silniční dopravy. Zjistí-li se při nízkorychlostním vážení překročení limitních hodnot nebo podmínek podle zákona o silničním provozu, policista nebo inspektor INSID nařídí odstavení vozidla na nejbližší vhodné místo a zakáže další jízdu, dokud nebude porušení odstraněno nebo nebude povoleno zvláštní užívání komunikace.

Odmítne-li řidič nízkorychlostní vážení, je vozidlo rovněž odstaveno (max. na 48 hodin) a řidiči hrozí pokuta až 100 000 Kč.

Zákon č. 361/2000 Sb. ukládá odesílateli povinnost předat náklad k přepravě v takovém stavu a takovým způsobem, aby bylo možné splnit všechny požadavky na nakládání, umístění a upevnění nákladu. Při přepravě nesmí být překročena maximální přípustná hmotnost vozidla ani maximální přípustné zatížení náprav. Náklad musí být uložen a zajištěn tak, aby byla zachována stabilita a ovladatelnost vozidla, aby náklad neohrožoval bezpečnost provozu, neznečišťoval ani nepoškozoval komunikaci, nezpůsoboval nadměrný hluk či znečištění ovzduší a nezakrýval osvětlení, odrazky, registrační značku ani vyznačení nejvyšší povolené rychlosti.

Předměty, které lze snadno přehlédnout (například jednotlivé tyče nebo roury), nesmí vyčnívat po straně vozidla. Odesilatel tedy nese významnou část odpovědnosti za to, aby náklad byl naložen správně, bezpečně a v souladu s hmotnostními limity – i když sankce v přestupkovém řízení jsou zpravidla uplatňovány primárně vůči dopravci a řidiči.

Při přepravě sypkých materiálů poskytuje právní úprava řidiči určité specifické „odlehčení“ odpovědnosti. Řidič není odpovědný za přestupek, pokud kontrolní vážení zjistí nedodržení hodnot pouze v oblasti rozložení hmotnosti na nápravy, skupiny náprav, kola nebo skupiny kol a řidič prokáže, že přepravoval pouze sypký materiál, jehož pohybu během přepravy nemohl bez nepřiměřených opatření zabránit.

Vyhláška č. 208/2018 definuje „sypký materiál“ jako seskupení oddělitelných pevných, volně ložených zrn, která se mohou při přepravě vlivem setrvačných sil a vibrací volně pohybovat v ložném prostoru vozidla. Odborné stanovisko znalecké kanceláře EXCOLO dále dělí sypké materiály do skupin podle fyzikálních vlastností a popisuje jejich chování během přepravy – právě tato stanoviska se využívají při posuzování, zda změna rozložení hmotnosti byla objektivně způsobena povahou přepravovaného materiálu.

Řidič se dopouští přestupku mimo jiné tím, že neuposlechne výzvy policisty nebo celníka k podrobení vozidla nízkorychlostnímu vážení, neuposlechne pokyn obsluhy váhy, pokračuje v jízdě s vozidlem, u něhož bylo zjištěno překročení hodnot, nebo poruší zákaz pokračování v jízdě po zjištění přetížení. Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do 500 000 Kč; od 1. 1. 2022 je za samotné odmítnutí nízkorychlostního vážení stanovena sankce až 100 000 Kč.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba (dopravce/provozovatel) se dopouští přestupku tím, že provozuje vozidlo nebo soupravu, u nichž bylo kontrolním vážením zjištěno nedodržení hodnot. Výše pokuty činí 9 000 Kč za každou započatou tunu překročení nejvyšší povolené hmotnosti vozidla nebo soupravy; při překročení do 500 kg je pokuta 5 000 Kč. Pokud je překročena hmotnost jak vozidla, tak soupravy, vychází se z největšího překročení.

Podle zákona o přestupcích (č. 250/2016 Sb.) neodpovídá právnická osoba za přestupek, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Zákon také stanoví promlčecí lhůty – 1 rok u běžných přestupků a 3 roky u závažných, kde horní hranice pokuty dosahuje alespoň 100 000 Kč (což je případ přestupků podle zákona č. 13/1997 Sb., kde horní hranice pokuty činí 500 000 Kč).