Zvláštní kapitolu tvoří konopí. To je u nás velmi rozšířené a jeho užívání není na silnicích zatím dostatečně kontrolováno. Mnoho kuřáků konopí bude namítat, že je po něm jejich jízda bezpečnější. Ano, může to být pravda. Výsledky výzkumů v této oblasti se různí a některé uvádějí, že nebezpečnost konopí za volantem odpovídá například Ibuprofenu a je nižší než některé běžně užívané léky na alergie. Avšak existují osoby, u kterých konopí významně zhoršuje pozornost a jiné funkce. Zatím neexistují nástroje, které by spolehlivě odlišily, jaké množství této látky a u jakých osob je ještě bezpečné. Proto je třeba nabádat klienty k dodržování aktuálních zákonů.

Specifickým tématem je konzumace konopí za léčebnými účely. Je nutné upozornit klienty, že v ČR i takové užívání THC představuje jasnou kontraindikaci k řízení. Stejně tak jakákoliv legalizace konopí (ať již k léčebnému nebo rekreačnímu užití) neznamená legalizaci řízení pod vlivem konopí.

Konopí jako nejčastěji užívaná ilegální droga má řadu vyšlechtěných variet. Ty se významným způsobem liší v návaznosti na dílčí obsah psychoaktivních látek. Z hlediska působení mají největší význam THC a CBD. Obecně platí, že čím větší podíl THC, tím výraznější psychoaktivní účinky. Přítomnost CBD rovněž ovlivňuje kognitivní funkce. Předpokládá se však, že působení není tak výrazné. Dopad CBD na způsobilost k řízení nicméně není spolehlivě zmapován. CBD obecně tlumí působení THC. Pro rekreační uživatele je proto v rostlině nežádoucí. To vedlo v uplynulých letech k vyšlechtění variet konopí s vysokým obsahem THC a naopak zcela minimálním obsahem CBD. V některých kultivarech dosahuje koncentrace THC až k 29-30 % (dávka, která je již na hranici letality pro samotnou rostlinu). Tyto variety konopí jsou však vysoce rizikové. Nejenže zásadním způsobem ovlivňují způsobilost k řízení, ale mají také nepříznivý dopad na duševní zdraví uživatelů, zvláště pak mladších 30 let. Je prokázána souvislost mezi užíváním tohoto typu konopí a vznikem závažných duševních onemocnění. Rizikem jsou také panické stavy bezprostředně po užití.

Další specifickou substancí je syntetické THC. Tato látka patří k velmi nebezpečným návykovým látkám se závažnými dopady na duševní zdraví a samozřejmě i na způsobilost k řízení. Jeho konzumace také může bezprostředně ohrožovat život.

.

Konopí má různé účinky na chování při řízení vozidla. Všeobecná omezení výkonnosti se vztahují hlavně na oblasti koordinace řízení a koordinace rukou a očí, jakož i na rozpoznání akustických signálů a zpracování vjemů. Dodatečná konzumace alkoholu výrazně zvyšuje rizika. Při experimentálních výzkumech (testy v simulátoru jízdy a reálné pokusy při jízdách na silnici) byla zjištěna tato snížení výkonnosti:

• Zhoršené vnímání čas
• Porucha koordinace pohybů
• Prodloužení reakčního času a zpomalené rozhodování (např. špatný odhad času potřebného pro předjíždění, prodloužení dráhy pro zastavení vozidla)
• Zhoršení sluchu relevantního pro dopravu ve smyslu „vnímání signálů“ (ze zvuků na pozadí nelze spolehlivě rozpoznat slabé, ale důležité sluchové podněty)
• Omezení schopnosti soustředění
• Snížení schopnosti rozlišovat barvy
• Zhoršené rozpoznání centrálních a postranních světelných signálů a detailů v pohybujících se objektech
• Zhoršení dynamické ostrosti vidění pro pohybující se objekty
• Zhoršení prostorového vidění

Souhrnem tedy lze konstatovat, že užívání konopí vede k masivnímu omezení výkonnosti v oblasti vnímání času, optického a akustického vnímání, jakož i reakčního času a schopnosti soustředit se.

Kokain vede ke ztrátě způsobilosti k řízení vozidla kvůli svým protichůdným účinkům – od zvýšené ochoty riskovat v počáteční fázi až po (tendenční) apatii v závěrečné fázi opojení. Dodatečná konzumace alkoholu výrazně zvyšuje rizika.

Tři stadia kokainového „rauše“ mají zvláštní význam pro schopnost řízení vozidla: „euforické stadium“, „stadium rauše“ a „depresivní stadium“. Ve všech třech stadiích představuje účastník silničního provozu pod vlivem kokainu nepředvídatelné riziko v silničním provozu.

• Větší ztráta zábran
• Zvyšuje se pocit vlastní výkonnosti (např. v důsledku zvýšení impulsivnosti nebo ztráty zábran), ačkoliv se výkon ve skutečnosti snižuje (např. z důvodu těkavosti, nedostatku soustředění a snížené pozornosti)
• Zhoršení schopnosti soustředění
• Zhoršení pozornosti
• Zvýšená popudlivost
• Zvýšená agresivita
• Zhoršení přizpůsobivosti světlu v důsledku rozšíření zornic
• Únava a vyčerpání při doznívání účinku

Souhrnem můžeme i zde konstatovat, že užívání kokainu vede k masivním omezením pozornosti, jakož i ke špatnému odhadu vlastních schopností. Ve spojení se zvýšenou agresivitou mohou mít účinky při řízení motorového vozidla fatální důsledky.

Tlumivý účinek, zhoršují výrazně schopnost řízení, především významným způsobem prodlužují reakční čas.

Tlumivý účinek má i mnoho legálně předepisovaných opioidních analgetik. Řada z nich není při řízení přímo zakázána, přesto jejich kombinaci s řízením nelze doporučit. (Řízení je povoleno po zvládnutí screeningového testu reakčního času.)

Kvůli silným tlumivým účinkům a (možným) abstinenčním příznakům nejsou uživatelé opiátů schopni řídit vozidlo. Heroin tlumí všechny reakce uživatele a vede ke lhostejnosti až ke sklonům k sebevraždě. Dodatečná konzumace alkoholu výrazně zvyšuje rizika.

• Jsou známá tato snížení výkonnosti:
• Pohyby se zpomalují (psychomotorické zpomalení)
• Prodloužení reakčních časů
• Nadměrná únava až ospalost
• Vyčerpání až apatie
• Popudlivé až neklidné a nestálé chování
• Kličkování po silnici (jako opilí motoristé)
• Zhoršené noční vidění z důvodu zúžení zornic
• Zhoršení pozornosti
• Zhoršení schopnosti vnímání

Můžeme konstatovat, že účinek opiátů velice silně tlumící všechny reakce by měl uživatele morfinu a heroinu vyřadit z účasti na silničním provozu. Zvláštním tématem jsou i abstinenční příznaky osob se závislostí na opiátech.

Mohou krátkodobě zlepšovat kognitivní funkce, zásadním způsobem však zkreslují vnímání rizika a vedou k nebezpečnému chování za volantem. Snižují schopnost reflexe vlastních schopností a limitů. Po vysazení nastává útlum.

Dlouhodobé užívání má devastující vliv na psychické i duševní zdraví.

Amfetaminy a metamfetaminy snižují ochotu přijímat odpovědnost a schopnost realistického odhadu rizik v silničním provozu. Současné požívání alkoholu podstatně zvyšuje rizika těchto drog.

• Jsou známá tato snížení výkonnosti:
• Ztráta reality
• Přecenění vlastních řidičských schopností
• Zvýšená ochota k riziku
• Zorničky jsou rozšířené a nereagují na jasné světlo (oslnění)
• Je stimulováno iniciativní jednání (riskantní předjížděcí manévry)
• Ztrácí se potřeba spánku (nadměrná únava)
• Vyčerpanost při doznívání účinku
• Únava při doznívání účinku
• „Toxické psychózy“

Souhrnem lze konstatovat, že tato omezení výkonnosti vedou k silnému snížení schopnosti odhadua zvládání reality, což je plně v rozporu s účastí na silničním provozu.

Extáze snižuje ochotu přijímat odpovědnost a schopnost realistického odhadu rizik v silničním provozu podobným způsobem jako amfetaminy a metamfetaminy. Současné užívání alkoholu podstatně zvyšuje rizika těchto drog.

• Jsou známá tato snížení výkonnosti:
• Zvýšená ochota k riziku
• Snížená výkonnost
• Zvýšená zmatenost
• Zvýšená ztráta přirozených zábran
• Zorničky jsou rozšířené a nereagují na jasné světlo (oslnění)
• Náhlé záchvaty únavy (usnutí během jízdy)
• Vyčerpanost při doznívání účinku
• Obtížná schopnost soustředění při doznívání účinku

Souhrnem lze konstatovat, že tato omezení výkonnosti vedou k silnému snížení schopnosti odhadu a zvládání reality, což je plně v rozporu s účastí na silničním provozu.

Psychoaktivní látky, které zásadním způsobem ovlivňují vnímání i exekutivní funkce. Nejsou slučitelné s řízením za jakýchkoliv okolností.

LSD vyvolává velmi silné halucinace, které odcizují realitu dění v silničním provozu. Uživatel LSD je akutním nebezpečím pro silniční provoz. Konzumace alkoholu podstatně zvyšuje rizika užívání LSD. Jsou známá tato snížení výkonnosti:

• Silné halucinace (masivní poruchy vnímání času a prostoru)
• Silná zmatenost
• Kolísání nálady mezi euforickou a depresivní
• Silné pocení, zimnice, závratě, poruchy pohyblivosti a jiné projevy tělesných omezení
• Problémy s koordinací
• Panické stavy, pocity pronásledování až smrtelný strach („Horror-Trip“)
• „Flashbacks“ – často týdny nebo měsíce po poslední konzumaci (podobně jako při užívání konopí)
• Sebepřeceňování a mylné představy zvyšují nebezpečí sebevraždy, resp. nehody (např. přesvědčení, že mohu autem přelétnout překážky)

Souhrnem lze konstatovat, že tato omezení výkonnosti vedou k silnému snížení schopnosti odhadu a zvládání reality, což je plně v rozporu s účastí na silničním provozu.

Vedle ilegálních substancí je velkým problémem také užívání legální medikace. Řada běžně předepisovaných léků (i léků dostupných bez lékařského předpisu) může mít dopad na řízení.

• Léky proti úzkosti a strachu (Neurol, Lexaurin, Elenium, Rivotril, Prothazin)
• Léky na spaní (Stilnox, Zolpidem, Zolpiclen, Nitrazepam, Diazepam,…)
• Antihistaminika (Dithiaden, Fenistil, Zyrtec, Claritin)
• Antidepresiva (Amitriptylin, Anafranil, Prozac, Fevarin)
• Neuroleptika (Chlorprothixen, Haloperidol, Tisercin, Prosulpin, Dogmatil, Thioridazin)
• Analgetika (Korylan, Talvosilen, opiáty)
• Další léky představují riziko zvláště pro seniory: (léky uvolňující svalovinu – Dorsiflex, Dimexol, …; antiparkinsonika – Akineton, Isicom, Stalevo,…; antiemetika – Kinedryl, Cerucal, Degan, Torecan; spazmolytika – Ditropan, Vesicare, Uroxal)
• Léky na kašel (s účinnou látkou Dextromethorfan-Robitussin nebo Codein)

V příbalovém letáku je obvykle informace o možném ovlivnění schopnosti řídit uvedena, na obalu však není žádné varování pro řidiče.

• Např. v roce 2024 bylo 18 182 nehod způsobeno tím, že se řidič/ka plně nevěnoval/a řízení (19,72 %z celkového počtu nehod zaviněných řidiči motorových vozidel v roce 2024).

• Přibližně pětinu dopravních nehod způsobuje únava, která může být příčinou usnutí za volantem, ale také třeba „jen“ zpomalených nebo jinak neadekvátních reakcí.

Dotazy:

• Věnovali jste se někdy v minulosti místo řízení jiným činnostem?
• Seděli jste za volantem unavení?
• Co jste sami v autě dělali a nesouviselo to s řízením?

☝️ Jde o běžný problém, jenž se stal téměř všem, a přitom jeho důsledky mohou být velmi vážné.

Tipování:

Jak se podle Vašeho názoru při telefonování za jízdy zvyšuje riziko nehody?

Telefonujete při řízení? Jak subjektivně vnímáte, že Vaše pozornost při telefonování byla rozptýlená?

(Telefonování za jízdy je zhruba stejně rizikové jako jízda s 1 promile alkoholu = 7x větší riziko.)

• Při telefonování za volantem hraje roli obsah a délka hovoru. Nejrizikovější je hovor zaměřený na řešení nějakého složitého problému. Riziko dále roste, pokud je hovor delší než 90 vteřin.
• Řešením se může zdát handsfree, ale není tomu tak, protože telefonování s handsfree je téměř stejně rizikové jako telefonování bez handsfree.
• Oproti hovoru se spolujezdcem je telefonování rizikovější především v tom, že protějšek v hovoru nemá představu o tom, co se zrovna děje ve voze, zda řidič například nemusí momentálně řešit nějakou složitou dopravní situaci.

Diskuse o tom, zda je možné telefonování za volantem úplně eliminovat, případně co je pro to třeba udělat.

• Řídili jste někdy unavení?
• Jak bojujete s únavou?
  • Kafe? Adenosin – receptory – kofein

Mikrospánek

Je zde někdo kdo má zkušenost s mikrospánkem?

Jak na sobě poznám únavu? (včetně využití moderních technologií).

Jak mohu únavu zahnat? (cvičení, čerstvý vzduch, krátký osvěžující spánek, jídlo, pití).

Jak mohu únavě za volantem předcházet? (vhodné plánování, životospráva a podobně).

Nápady lektor zaznamenává na flipchart, následně je shrne a okomentuje. Také klienti mohou přidat zpětnou vazbu reflektující jejich osobní názory a zkušenosti.

Závěr – stručně shrnující závěrečné kolečko.

K tématu pravidel silničního provozu lze doporučit především celoskupinovou diskusi, případně debatu v malých skupinkách či dvojicích, nebo vypracování za domácí úkol atd. Vždy je nutná následná debata celé skupiny vedená lektory, kteří poukáží na nutnost pravidel v životě, pokud by se k tomu sami účastníci explicitně nedobrali.

Ideální je dovést řidiče k uvědomění, že pravidla mají svůj smysl, i když oni sami ho momentálně nevnímají. Nemůžeme například vědět, z jakého důvodu je v daném úseku, který nám z našeho pohledu připadá přehledný a rovný, snížená rychlost. Za porušení pravidel může jednak následovat postih vyplývající ze zákona, ale hlavně může dojít k nehodě, před níž nás právě pravidla mají chránit. Významnou roli v této souvislosti může sehrát zpětná vazba ze strany ostatních účastníků skupiny. Zvlášť u heterogenních skupin je typické, že někteří klienti bazírují na dodržování určitých pravidel, zatímco jiní tato pravidla běžně porušují. Konfrontace, ideálně podložená argumenty, proč konkrétní pravidlo dodržovat, (zde mohou argumenty přispět i lektoři), pak může zásadně ovlivnit postoje všech zúčastněných.

Další klíčovou rovinou práce s klienty je hlubší analýza jejich osobního vztahu k pravidlům obecně. Otázka porušování pravidel a zisků i sankcí z toho plynoucích je jedním z důležitých témat zasahujících jak situační rozhodnutí, tak i širší životní kontext a životní styl.

Dodržování, kterého pravidla silničního provozu mi dělá problémy?

Je nějaké pravidlo, které jsem naopak nikdy neporušil/a? Proč právě toto pravidlo?

Jak často porušuji toto pravidlo, aniž bych byl přistižený?

V jakých situacích ho nejčastěji porušuji? Jsou naopak nějaké situace, kdy se mi daří ho dodržovat? Kolikrát jsem byl přistižený při porušování tohoto pravidla za 1 rok/5 let/svoji řidičskou kariéru?

Pokračoval jsem v opakování toho samého přestupku, i když jsem byl přistižený?

Jaký je podle mého názoru smysl tohoto pravidla? Před čím má mě nebo ostatní řidiče ochránit? Co by se stalo, kdyby ho porušovali všichni? Jak by to na silnicích vypadalo?

Ve kterých jiných oblastech svého života se řídím nějakými pravidly?

Jaká pravidla očekávám, že budou dodržovat druzí?

Co by se stalo, kdyby je nedodržovali?

Lektoři vyberou pravidla, u jejichž důležitosti se klienti názorově neshodují. Podle názoru na dané pravidlo se rozdělí do dvou skupin. První skupina – „žalobci“ – dostane za úkol shromáždit důvody, proč jim pravidlo připadá nesmyslné, a proto by mělo být zrušeno. Druhá skupina – „obhájci“ – má naformulovat důvody, proč je pravidlo důležité, a proto by mělo zůstat zachováno. Následně nejprve „žalobci“ a posléze „obhájci“ odprezentují své argumenty. Pokud je ve skupině někdo názorově neutrální, může dělat soudce. Pokud ne, může se do role soudce „pasovat“ lektor a ideálně (avšak ne nutně) podpořit argument, že má být pravidlo zachováno. Jestliže klienti v průběhu diskuse změní názor, mohou se přesunout do druhého tábora (z „žalobců“ do „obhájců“, nebo naopak).

To, že nechápu důvody některých pravidel, neznamená, že důvody nemají.

I kdyby mi některé pravidlo připadalo jako nesmyslné, stále platí, že za jeho porušení mi hrozí sankce. Alespoň to by mělo být důvodem, proč toto pravidlo dodržuji.

Dodržujeme tedy všechna pravidla, ať si o nich myslíme cokoliv!